Pietní akt k 75. výročí památky posádky sestřeleného bombardéru B-24 Liberator
(v sobotu 23. února 2019 v Nepomuku)
Program byl následující:
9:00 hod. mše svatá v kostele sv. Jana Nepomuckého za oběti sestřeleného bombardéru a za Raymonda A. Nouryho, který jako jediný přežil pád letadla a do Nepomuku jezdíval
9:55 hod. příjezd kolony vojenských historických vozidel na náměstí před radnici
10:00 hod. koncert Ústřední hudby Armády ČR
10:29 hod. přelet vojenských letounů JAS-39 Gripen
10:30 hod. pietní akt – projev starosty města a dalších hostů, položení kytic a věnců, státní hymny USA a ČR
(následoval převoz kytic a věnců na jeepech na místo dopadu bombardéru na Dubči)
12,00 hod. pietní akt u tohoto památníku
12,30 hod. oběd
14,00 hod. komentovaná prohlídka a představení rozšířené expozice B-24 Liberator ve zdejším muzeu
15,00 hod. přednáška Mgr. Karla Fouda na téma »Dubeč 1944« – vzpomínka na muže z posádky kpt. Goddarda
Náš spolek na tuto významnou akci obdržel osobní pozvání. S ohledem na to, že šlo o posádku Liberatoru, výjimečně si (kromě starosty i dalších veřejných činitelů) na tomto aktu vyžádala promluvit i naše členka Iveta Irvingová, protože tuto akci vnímala jednak jako ,,srdeční“ záležitost (jak by ne, když šlo o B-24!) a jednak i určitou morální povinnost za památku svého táty. Jak jinak. Koneckonců projev podle toho také vypadal a jí se podařilo zejména starší nepomucké pamětníky dojmout a rozplakat. Ani ona k tomu neměla daleko, leč držela se. Pochopitelně se ani následující neformální setkání se zdejšími občany neobešla bez vzpomínky na jejího tátu coby ,,lovce ponorek“, který měl létání s Liberatory nesmírně rád. Z celého průběhu akce bylo od začátku do konce cítit, že zastupitelé města i jejich tým do toho vložili maximum, neboť není v naší zemi mnoho měst či obcí, kde by byla příležitost tak vhodným způsobem využít to, co se nabízí tzv. na dlani. Ať již v otázce lokality obou pietních míst nebo právě bezprostředně sousedícího muzea. O všechny hosty navíc bylo postaráno se vší úctou a fanoušci letectví si taktéž určitě přišli na své. K pohodě přispělo i sluníčko, které naštěstí vykouklo již dopoledne, neboť mrzlo a takto se tedy vše ustálo bez ,,ztráty kytičky“.
Přidejte odpověď